1/48 Fokker D.VII od Eduardu

Autor: Martin Šimčík <(at)>, Téma: Letadla, Vydáno dne: 18. 03. 2010


Inbox recenze modelu prvoválečné legendy.


Pokus společnosti Fokker, který přinesl použití samonosné konstrukce křídel se silným profilem namísto křídel s tenkým profilem vyztužených dráty, záhy přinesl své ovoce – pevnější křídla s větším vztlakem byla nicméně jen částí úspěchu tohoto typu. Dalším dílkem do skládačky se stal výkonný, vodou chlazený řadový motor.
Prototypy dvouplošníků V11 a V18 ovládly výběr nového letounu pro německé letectvo. V tomto se sice projevilo i několik nepříjemností, konstruktéři si s nimi ale dokázali poradit a Fokker se tak stal vítězem výběru. Na bojiště se tak dostává letoun Fokker D.VII.
Výroba letounu započala na jaře roku 1918. Výrobní licenci získala společnost Albatros, která začala s výrobou stroje také ve své továrně OAW (Ostdeutsche Albatros Werke). Mezi stroji jednotlivých výrobců můžeme vysledovat jisté odlišnosti – tvar krytu motoru, např. K tomu probíhali změny také přímo na výrobní lince. Problémy s chlazením motoru si vyžádaly dodatečné zásahy do chladícího systému. Podobné to bylo s nábojovými schránkami. Letouny Fokker byly vybavovány různými motory: Mercedes D.III (výkon 160k), Mercedes D.IIIa (výkon 175k) a BMW IIIa (výkon 185k). Letouny osazené motory BMW byly označovány Fokker D.VIIF. Celkově bylo vyrobeno 2800 letounů Fokker D.VII. První jednotky byly tímto typem vyzbrojeny na začátku léta roku 1918. Zavedení tohoto letounu zvýšilo bojovou úroveň všech jednotek, které tento letoun obdržely – Fokker D.VII se stal strojem, který přerušil dlouhodobou nadvládu spojeneckých vzdušných sil. A to i přesto, že Fokker nebyl schopen překonávat spojenecká letadla ve všech parametrech. Nicméně kombinace výkonu, snadné údržby, jednoduché, spolehlivé konstrukce a robustnosti dala německým pilotům do rukou nástroj, na který se mohli spolehnout. A ti toho dokonale využili… …to základní se tedy z pouze anglicky psaného úvodníku dozvíme o předloze, která na nás čeká v seshora otevírané krabičce s oproti předchozímu vydání pozměněnou kresbou, které autorem je p.Novotný. A co najdeme uvnitř? Je toho více než dost…

Návod

…na dvanácti stranách celobarevného, na křídovém papíře vytištěného, návodu najdeme vše, co si můžeme přát – popis historie typu, jeho technická data, přehled doporučených barev (Gunze Sangyo řady C a H), přehledné stavební kroky (doplněné a výtečné počítačové animace p.Marka Millera), popis a přehledné rozložení čtyř kamuflážních schémat. Na poslední straně nalezneme instrukce pro rozložení obtisků Lozenge a portů.

Obtisky a masky
…by samy vystačily na samostatné vydání. Ve stavebnici nás čekají čtyři zajímavé kamufláže, doplněné o kompletní Lozenge. Suma sumárum – čtyři archy výborně vytištěných obtisků. Paradoxně právě množství obtisků spotřebované na jeden model je pravděpodobně důvodem, proč tento typ tak často neuvidíme v edici Weekend. Pomůckou pro vytvoření kamufláží jsou přiložené masky z pásky Kabuki.

Stavebnice a lepty

Čtyři rámečky čítající celkem 72 dílů, které použijeme při stavbě. Díly jsou odstříknuty čistě bez propadlin a vyhazovačů na viditelných místech. Stopa po dělící rovině jde z dílu pohodlně odstranit. Přiložena je planžeta barevných leptů, která nám umožní vytvořit např. palubní desku (napodobení dřeva sice může vyvolat úsměv, nicméně by mělo být dostačující), chladiče hlavní kulometů, poutací pásy apod.
Stavebnice je skutečně na velmi vysoké úrovni zpracování. Slibuje rychlou a pohodlnou stavbu jednoho z nejúspěšnějších typů 1.sv.v. V kokpitu si spíše než „vytváření dřeva“ užijeme nanášení obtisků a ani vyplétání vám u tohoto letounu nevyvolá migrénu. Skutečně se jedná o model vhodný pro kohokoliv, kdo se chce se světem „chmelnic“ sblížit.

Za poskytnutý vzorek na recenzi děkujeme firmě Eduard.

Martin Šimčík, KPM Prosek Panthers