1/48 Gloster E.28/38 Pioneer (SH) stavební recenze

Autor: Daniel 'Skřivan' Křivánek <skrivan007(at)seznam.cz>, Téma: Letadla, Vydáno dne: 02. 05. 2010

Stavební rezenze prvního britského proudového letounu. Pouhý pohled do krabičky najdete zde na ModelWebu.



Stavbu Pioneeru jsem začal klasicky sestavením kokpitu, ten je velice jednoduchý, a žádné vážnější problémy zde nebyly. Upínací pásy jsem použil ze sady Seatbelts RAF WWII od firmy Eduard. Přístrojovku jsem nastříkal černou a dry brushem stříbrnou barvou jsem naznačil rámování přístrojů a nějaké ručičky. Budíky jsem "zasklil" lesklým lakem Tamiya. Před vlepením kokpitu bylo třeba odříznout vyhazovače, které vyšly někam k sání k motoru a byly by vidět. Malý problém byl s napasováním kokpitu do trupu, ale s troškou vteřinového lepidla na zatmelení to dopadlo dobře.








Spolu s kokpitem bylo potřeba vlepit i přední podvozkovou šachu, která zasahuje až do prostoru kokpitu a vstupu vzduchu do motoru. Do volných prostor kolem šachty a za šachtu jsem "vecpal" cca 45g olova, návod uvádí 30g, ale jistota je jistota. Trup jsem částečně lepil vteřinovým lepidlem a z části klasickým. Po slepení jsem zjistil, že přední šachta moc nesedí do výřezů v trupu, tady se velkému tmelení nevyhneme. A také jsem zjistil, že není dostříknutá část směrovky na levé straně.



Křídlo s trupem moc přesně nepasovalo. Do mezer, které vznikly vespod stačilo vlepit destičky a pak vybrousit. Také v přední pravé části na sebe nenavazoval trup a křídlo. Křídlo jsem musel hodně obrousit. Dále pak byl trup užší než osazení na křídle, ale i zde byla náprava jednoduchá - stačilo dát do trupu rozpory a vše poté sedlo naprosto přesně. O dost horší bylo pasování výškovky. Výškovka shora sedla na trup přesně ovšem po otočení to byla katastrofa, tady to vůbec nesedělo a bylo zde nutné hodně tmelit a brousit. Řekl bych, že tohle byla asi nejhorší partie modelu. Vybral jsem si variantu Pioneeru z roku 1942, takže jsem na výškovku nelepil aerodynamické plošky.














Trochu problém jsem měl s kabinkou. Byla cca od dva milimetry kratší, ale tady nevím jestli jsem si to nezavinil sám, jak jsem ladil přechod zadní přepážky s trupem.



No a v této chvíli jsem měl model připravený k nástřiku kamufláže. Zde jsem se snažil trošku zaexperimentoval a místo Surfaceru jsem model nastříkal černou Tamkou a potom barvu smyl lihem. Je to zajímavý postup, ale nějak se mi neosvědčil, tedy u tohoto modelu. Následoval nástřik kamufláže. Nejdřív jsem nastříkal žlutý spodek. Jako základ jsem použil žlutou (Mr.C 4) a přidal do ní trošičku červené (Mr.C3) a hnědé (Mr.C41). Potom jsem základní nástřik žlutou zesvětlil bílou a takto přestříknul středy paneláže. Po zaschnutí jsem spodek modelu zamaskoval na horní plochy si rozvrhnul rozmístění barevných polí. Začal jsem zelenou (Mr.C23), zesvětlil a stříknul středy. Potom jsem stříknul hnědou (Mr.C22), a opět zesvětlenou stříknul středy. Po zaschnutí jsem povrch přeleštil leštící hadříkem a začal aplikovat obtisky. Práce s obtisky byla pohodová. Za použití vodiček GSI krásně okopírovaly povrch. Celý model jsem zalakoval polomatným lakem (Mr.C 181). Horní plochy jsem sjednotil velice naředěným mixem kamuflážní zelené a hnědé a spodek mixem barev Tamiya černá a red brown naředěné isopropylakoholem.

Nyní jsem mohl začít s kompletací podvozků. U předního podvozku jsem zjistil chybičku u dílu A11 který je delší takže bylo nutné ho trošičku zkrátit. Celkem velký problém byl se sestavením hlavního podvozku. Podle plánku není moc jasné kam přijdou díly A10. I tyto díly bylo nutné zkrátit.

Je škoda, že v návodu není nákres pod jakým úhlem se mají k sobě nalepit díly A25(A26), A20(A21) a A14(A12). I jejich sestavení, aby byly v ose, bylo trošičku náročné. Tyto díly jsem lepil, až po nabarvení, vteřinovým lepidlem, ale možná by bylo lepší je slepit klasickým a až poté barvit. Pro tento případ by byl v návodu dobrý pohled z boku, kvůli přilepení podvozku ve správném sklonu. Poslední úpravou bylo nalepení pitotovy trubice, kterou jsem zhotovil z jehliček.












Na závěr se musím přiznat, že jsem měl ze stavebnice trošku obavy, ale zas takový problém, model slepit, to nebyl. Vzhledem k malému počtu dílů stavebnice nečiní sestavení modelu velké problémy. U stavebnic tohoto typu je potřeba trochu víc nasucho pasovat a měřit než jen přihodit lepidlo do krabice a zaklepat. Proto stavebnice není vhodná pro úplné začátečníky. Spíš bych ji doporučoval již zkušenějším modelářům. Výsledek snažení ovšem stojí za to a je zajímavé porovnat první proudové letouny na světě. Určitě by bylo zajímavé mít vedle sebe v měřítku 1/48 i MiG-9, Jak-15 a XP-59A.

Zde je porovnání prvního britského (Gloster E.28/39 Pioneer 1/48 SH) a německého (Heinkel He-178 1/48 SH) proudového letounu.




Děkuji firmě MPM Production za poskytnutí vzorku.

Daniel "Skřivan" Křivánek; MK Apolo Kopřivnice