Představujeme

Modelářský Silvestr 2010

Redakce ModelWebu a členové M8 přejí všem čtenářům ModelWebu a členům ModelFora příjemně stráveného Silvestra 2010 a spokojené procitnutí i úspěch v roce 2011.



Aby Silvestr byl veselý i na našich stránkách, dovolili jsme si využít vyprávění o modelářských příhodách na ModelForu k sepsání následujícího článku.

Fil
Takhle si sedím v modelářském kroužku a kamarad lepil Spitfire ... Vzal si polystyrén a lepidlo ... Rozhodl se, že si vždy trochu lepidla nacáká na ten polystyren a špejlí to lepidlo vždy nabere a bude lepit ... Po pár minutách pracného lepení zjistil, že vlastně ty díly nedrží, a že po lepidle v polystyrénu zůstala velká jáma.
Toď ponaučení ... leptavé lepidlo se asi nemá moc rádo s polystyrénem ...

vytopna
Stavím si kovový model lokomotivy.
Poučen z DF pořádně odmastím a stříknu surfacerem (stříkám to premiérově pistolí a už nikdy jinak).
Nástřik se povedl, po vyschnutí ho leštím, místy na kov (neměl jsem pod tím primer). Všechno v gumových rukavicích a že to ješte jednou odmastím v lihu.
Namočím to do lihu, za 1 hodinu si na to vzpomenu a koukám, že to je odmaštěné dokonale ...
Ten líh nějak podezřele smrděl ...
Poučení: popsat si, kde je líh a kde je ředidlo ...

Háček
Už hóóódně stará story.
Stěhuji se. Spousta krabic se vším možným. Ochotnej kamarád jako výpomoc. Moje nejlepší modely pečlivě uskladněný v několika krabicích. Ty mám v plánu přenést si osobně. A vedle povícero prázdných nevyužitých krabic.
Dotaz kamaráda: "Co s těma prázdnýma krabicema?"
Moje odpověď z vedlejší místnosti: "Vyházej je z okna, pak to uklidíme ... "
Uhodli jste? ... Moje milovaný letadýlka poprvý a naposledy letěly z druhýho patra ...
Už jste někdy měli chuť uškrtit svého dobrého kamaráda?

motas
Moje vtipné chvíle prežívam asi raz do týždňa keď mi dáka drobučká, maličká zdanlivo bezcenná maličkosť padne na zem ... a potom ju so smetáčikom ... baterkou ... či lupou hľadám hodinu ci dve.

bboris
Alebo keď ti z pinzety odstrelí kovová súčiastka o veľkosti 0,7 x 1 mm, najlepšie farebná ...
To je potom srandy kopec, najmä ak je prítomný niekto z rodiny a počúva výrazy, ktoré nevysiela ani Slovenský rozhlas na treťom okruhu.

Jarek S.
Hmm to mně se stalo nedávno, že jsem dělal recenzi na Ki 115 a když jsem jej chtěl stavět nemohl jsem najit nálitek s rezinovými trubkami z výfuku ... takže jsem provedl kompletní uklid stolu a nic ... tak to vodnesla manželka, že mně to vysála ...
Zhruba po měsíci si sednu ke stolu a vony svi*ě jedny si hověly na pracovní podložce ... a žena v tom prsty neměla ...
Jsem se ji ještě nakonec omlouval ...

Airman.1472
Před časem jsem lepil slavný model Blanika - skleněnou vstupenku na E-day. Úplně jak když šiju císařovy nové šaty to bylo. Uprostřed práce mi někam zmizla přepážka - tak jako ostatní díly byla i ona z čirého plastu, sv*ňa. Snad hodinu jsem ji hledal s baterkou, lupou, plazil se po zemi, abych viděl na podlahu z různých atypických úhlů, přejížděl konečky prstů po zemi, jak když si pan Braill čte. Prohledal jsem tašku na notebook, rozebral klávesnici, několikrát se svlékl do naha a protřepával oblečení. Už jsem zvažoval, že snad i ženě prohmatám tělesné dutiny. Přepážka nikde.
Až jsem si všiml, že když prochází po plovoucí podlaze neteř, ozývá se takový zvláštní cvakavý zvuk. Vrhnul jsem se na ni jak podkovář na kobylu a zjistil, že má přepážku přilepenou na palci levé nohy.

Pawlik
Potřeboval jsem si namíchat barvu na spodek Fina z Pokračovací války. Jak jistě víte, je to SKORO RLM 76, ale jen skoro, musí se trošku "zeslabit" světle šedou. Věděl jsem, že tenhle odstín světlešedé mám někde namíchaný, tak projíždím plechovku po plechovce - a hele, to bude ono - tak jsem to nabral do stříkačky, fouknul do barvy, zamíchám, začnu natírat ...
Krucipísek, dělá to nějakou krupici! Po chvíli jsem na to přišel - pánové, já si do syntetiky zamíchal naředěný surfacer! Který je se syntetikou samozřejmě nemísitelný, takže se to srazilo. Plechovka letěla do koše a já letěl do obchodu pro novou barvu.
A poučení (kterým má každý průšvih končit): Neřeďte surfacer do prázdných kelímků od Humbrolek, radši do neutrálních lékovek, aby vás hned trklo, že to není barva.

havlis
To, že hledám minimálně jeden díl z každého modelu pod stolem (eventuelně kdekoliv okolo) jsem si zvykl. Naprosto mě ale posledně šokoval kocour, který se v danou chvíli pod ten stul přišel pomazlil ... asi si myslel, že si taky hraju na kočku či co. Ale díl jsem našel.
Dalši kapitolou je jistě rozlité lepidlo - na modelu ... sám jsem si polil Jagtigra (ten to rozchodil a už má i kamufláž, ale hotový ještě není) a SU-122 (u té si nejsem jist, neb tam sem si polil lauf, štít a kryt - prostě celej předek, no ještě uvidím co s tím) ... a předminulý víkend, kdy jsme s kámošem lepili spolu u me mu říkám: "... ber to lepidlo za skleničku, ne za víčko, není to dotáhnuté ..." ... a rozlil, naštěstí mimo.
Poučení: Lepidlo měj vždy na něčem, co pak jde i vyhodit a hlavně neměj žádné díly v okruhu 10 cm ve stejné úrovni jako lepidlo.
Dneska to řeším tak, že jsem si z Hornbachu přinesl takové ty vzorky na kuchyňské linky a pracuju na tom, lepidlo mám tak o 28 mm níže. Drobné věci (no dneska už v podstatě všechno) v průběhu dávám do víka od krabičky položené někde o kus vedle.

jendam1
Příběh první:
Lepil jsem Su-25 od OEZ. Protože model potřeboval dovážit, aby nestál na zadních, vzal jsem pár matiček a nalepil je do přední části trupu Chemoprénem. Normálně to s plastem nedělá nic, ale tentokrát asi po týdnu, kdy už byl model nabarvený, chtěl nanést obtisky jsem s hrůzou zjistil, že trup se skoro celý rozbleptnul ... Výpary, které neměly kam uniknout, vykonaly svou práci. Model letěl po čase do koše a já šel koupit jiný a stavěl to celé znova.

Příběh druhý:
Stavěl jsem F-100D od Italeri, model jsem chtěl dokončit v kovovém zbarvení a tak jsem postivě leštil a hrál si s povrchem, abych mohl použít leštitelné barvy. Když už bylo vše připravené, chtěl jsem ještě odmastit povrch před stríkáním a k urychlení práce jsem použil fén ...
Asi začínáte tušit co nastalo potom. Jedna polovina křídla se pokroutila a s ní i část trupu.
Tentokrát jsem se rozhodl model zachránit. Spravil to laminátový tmel na auta a asi týden zoufalé práce. Bohužel narovnané křídlo se po čase samo opět zkroutilo. Model jsem ale přesto dokončil a mám ho vystavený jako připomínku své hlouposti.

A jak říkal už Komenský:
Všelijaké kvaltování toliko pro hovado dobré jest.

Black Goat
Sekunďák je môj večný troublemaker:
Raz sa mi stalo pri maľovaní JS-3, že sa mi odlomil lept, tak šup ho rýchlo prilepiť. Vytlačil som trošku sekunďáku na papier, na ktorom som maľoval model a po oprave patlal ďalej. Odrazu pozerám, že mi to dáko nejde ... a ono voila, štetec som namočil do toho sekunďáku, čo bol na novinách, keby to bol nejaký šmejd, ale to bol Kolibri 10/0 a vtedy som ešte neoplýval mocou debondéru.
Keď som ešte mával sekunďák v tubičkách (super atack) tak mal tendenciu sám vytekať z tuby. Raz, ani neviem ako, som si tubu odložil na model Sturmtigra pri lepení a viete si domyslieť, čo sa stalo. Musela naň ísť plachta.
Úplne dávno, ešte ako decko, som na Hummer robil nárazník z betónového panelu na zrážanie zombies - odrezal som z polystyrénu blok a natupoval naň tmel pre štruktúru. Po chvíli bloku nebolo, tmel ho celý zožral.

hans dlouhán
Připojím se s prastarou story (cca 15-16 let), když jsem ještě stavěl všechno možný.
Byl to Hurricane 1:72, asi Matchbox (už nevím). Lepil jsem dvě poloviny tropického filtru Vokes. Přiložím k sobě, zakápnu prstolepem a jemně fouknu, aby se to lepidlo rozběhlo po celý vnitřní spáře. Vůbec jsem necítil, že mi dvě kapky cákly na ret. Za pár sekund už jsem nemohl mluvit, rty slepený, debondér jsem nevlastnil nebo ještě neexistoval. Tak vezmu skalpel a hurá do koupelny. Strkám si ho opatrně do huby a odděluju a odděluju.
V tu chvíli přišel domů brácha a civí na to !!! Já skalpel v puse, celej od krve a chechtám se jak debil.

Od tý doby při používání vteřináku zadržuju dech.

macacik
Lepím, a nevšimnem si, že sa mi sekunďák dostal na prst. A keďže som práve večeral, tak som si myslel, že tá nadmerná váha na mojom prste je ryža, kura, hocičo ... Tak som to oblízal. Odvtedy moje chuťové bunky nikdy neboli to, čo predtým.
A aké z toho plynie ponaučenie? Pri modelárčení nejesť ...

No.2: Brúsim, brúsim, skoro si ruky zoderiem, aby som neskôr zistil, že brúsim druhou stranou šmirgla ...

Lochy
No když jste u toho vteřiňáku - mně jednou zatuhlo víčko, tak jsem ho chytnul mezi zuby a rukou se pokoušel povolit ... Ukroutil jsem celý plastový vršek a jak jsem měl tubu zmáčklou, vteřiňák mi vytekl do pusy ve větším než malém množství. V prvotním šoku jsem šel vzbudit ženu, aby mi pomohla, ale ta mě poslal někam a spala dál, takže jsem si pomohl sám.
Nakonec žádná hrůza, na dásních se nepřichytil, jen jsem ho pak musel vyrejpat z mezer mezi zuby.

Redakce ModelWebu děkuje kolegům modelářům z ModelFora za jejich příhody z modelaření.


[Akt. známka: 2,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
| Autor: Petr 'DeSnek' Pastera | Vydáno dne 31. 12. 2010 | 2126 přečtení | Počet komentářů: 203 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server